Katedra bohemistiky

Česká filologie - prezenční studium jednooborové bakalářské

Charakteristika oboru:

Bakalářské tříleté studium české filologie probíhá v oblasti jazykovědné a literárněvědné. V jazykovědné části je studium začleněno do širšího poznávání slovanských jazyků, pozornost je věnována vývojovému hledisku. Největší důraz je však kladen na poznání současného stavu českého jazyka, jeho tendencí a na směry a metody lingvistického bádání. V literárněvědné oblasti je kromě výkladu vývoje české literatury od nejstarších dob do současnosti (v kontextu literatury světové) věnována podstatná část výuky teoretickým disciplínám. V souvislosti s potřebami současné praxe je v programu studia pamatováno i na základy edičních technik a vydavatelských postupů. Do programu je zařazeno také povinné studium některého slovanského jazyka, základů latiny a studium neslovanského světového jazyka.

Česká filologie - prezenční studium jednooborové magisterské navazující

Charakteristika oboru:

Navazující magisterské jednooborové studium české filologie probíhá (stejně jako předcházející studium bakalářské) ve dvou oblastech - jazykovědné a literárněvědné. Předpokládá se však, že se student více zaměří na jednu ze zvolených oblastí podle tematiky magisterské diplomové práce. V jazykovědné části je hlavní pozornost věnována nejvyšším jazykovým plánům a struktuře komunikačního procesu, a to i v potřebném interdisciplinárním pohledu. Důraz je kladen také na prohloubení znalostí o teoretických koncepcích gramatiky a v neposlední řadě i na rozšíření slavistické průpravy studentů bohemistiky. V literárněvědné oblasti je prohlouben výklad starší české literatury, poválečné a současné literatury a literární vědy. K specializovanému, popř. mezioborovému poznání je zaměřena nabídka výběrových seminářů.

Česká filologie se zaměřením na editorskou práci ve sdělovacích prostředcích - prezenční bakalářské studium

Charakteristika oboru:

Směřování společenského vývoje ke společnosti informací zvyšuje význam veškerých informačních médií. Vzhledem k tomu, že ve všech sférách života společnosti se produkuje stále více textů různého druhu, narůstá potřeba kvalifikovaných zpracovatelů textů po stránce jejich jazykové správnosti, náležité stylistické úrovně a také adekvátně upravených z hlediska počítačové typografie. Studium je proto zaměřeno na získání praktických dovedností v oblasti aplikované bohemistiky - především na zvládnutí písemných a ústních komunikativních dovedností a editorství v různorodých oblastech české kultury a v oblasti ekonomické se zaměřením na ekonomiku mediálních aktivit. Priority ve sféře aplikované bohemistiky: zvládnutí české ortografie, ortoepie, stylistiky a rétoriky na profesionální úrovni. Priority ve sféře kultury: osvojení si detailnějších znalostí české a světové literatury, osvojení si celistvějšího obrazu vývoje a současnosti evropské kultury (se zdůrazněním kultury české a slovenské). Priority ve sféře ekonomiky: získání základních teoretických vědomostí z mikroekonomie a makroekonomie, seznámení se s problematikou ekonomiky ediční a vydavatelské činnosti. Priority ve sféře jazykové: rozšíření znalosti cizích jazyků (zvláště angličtiny, němčiny, ale i ruštiny, ukrajinštiny, popř. slovinštiny ad.) a zdokonalení schopnosti aktivní komunikace v cizích jazycích.

Česká filologie - prezenční studium dvouoborové bakalářské

Charakteristika oboru:

Studium probíhá paralelně v oblasti jazykovědné a literárněvědné. V jazykovědné oblasti je studium českého jazyka začleněno do širšího kontextu poznávání slovanských jazyků (viz disciplíny Úvod do diachronní slavistiky a Staroslověnština), na které organicky navazuje studium historické mluvnice češtiny a vývoje jazyka. Největší pozornost je však věnována od počátku studia všem aspektům poznávání současného spisovného jazyka (zvláště jeho fonetické, fonologické, tvaroslovné a syntaktické stránky). Postupně tak posluchači získávají všestranný přehled o současné podobě češtiny a vývojových tendencích.
V literárněvědné oblasti studia se posluchači seznámí s vývojem české literatury od nejstarších dob do současnosti, a to v pěti kurzech: starší česká literatura, česká literatura 19. století, česká literatura od počátku 20. století do roku 1945, poválečná česká literatura (tj. období od roku 1945 do konce šedesátých let) a současná česká literatura (od sedmdesátých let do současnosti). Výklad sleduje vztahy české literatury k ostatním evropským literaturám, studenti získají i dílčí základní informace o literatuře světové. Součástí literárněvědné výuky jsou přednášky a semináře z teorie literatury a literárněvědné metodologie.

Česká filologie - prezenční studium dvouoborové navazující magisterské

Charakteristika oboru:

Navazující magisterské dvouleté studium dvouoborové české filologie probíhá nadále v obou oblastech - jazykovědné i literárněvědné. V jazykovědné části je hlavní pozornost věnována vývojovému hledisku, stylistice a teorii textu. V literárněvědné oblasti je dále prohlouben výklad starší české literatury, poválečné a současné literatury a literární vědy. Ke specializovanému, popř. mezioborovému poznání je zaměřena nabídka výběrových seminářů.

Obecná lingvistika a teorie komunikace - prezenční studium navazující jednooborové magisterské

Charakteristika oboru:

Obecná lingvistika je obor koncipovaný "transfilologicky", tedy ne orientovaný jen na jednu konkrétní filologii a její teoretickou tradici. Zkušenost z FF UP dokládá, že v rámci filologických oborů zde vyučovaných (filologie česká, anglická, německá, nizozemská, francouzská, španělská, italská, portugalská, ruská, ukrajinská, polská, čínská, japonská a klasická) se nezanedbatelné procento posluchačů ve vyšších ročnících zaměřuje (ve svých diplomových pracích apod.) na obecnější problematiku, která není spojena pouze s určitým konkrétním jazykem (filologií), a je tak v rámci daného oboru spíše marginalizována. Cílem tohoto oboru je nabídnout takto se profilujícím studentům možnost zvolit si po absolutoriu bakalářského stupně jmenovaných filologií (ale i např. filozofie, žurnalistiky apod.) teoreticky orientovaný program, který je sice koncipován jako obecný, ale svou strukturou zároveň expertní.
Uvedené obecnělingvistické ("transfilologické") zaměření je doplněno důrazem na obecně komunikační rámec a sémiotické dimenze veškeré komunikace, který nabízí nejen široký kontext jazykovědné a literárněvědné problematiky, ale i prostor pro nejrůznější specializace v rámci takto vymezené oblasti. Vzhledem k nárůstu modů komunikace je třeba i jejich erudované reflexe a zapojení dílčích poznatků (např. právě z tradic i současnosti jednotlivých filologií) do tohoto rámce.
Jelikož je šíře studované problematiky značná a její charakter nutně interdisciplinární, je studium koncipováno jako jednooborové, s možností dílčích profilací/specializací v jeho rámci.